Muj příběh trochu jinak
Protože jsem vám nenapsala jak jsem se asi ke Sluky dostala tak mě napadlo ,že bych vám mohla napsat takoví příběh plný lásky a důvěry.
Tak si čtěte jak to asi bylo:
NEVĚŘ JI
Nechceš si pronajmout Sluky ?(společně z Gabčou) říkala mi moje trenérka . No že váháš hrozně moc.Tak takhle něak to začalo do Sluky jsem byla zamilovaná našla jsem zase kobylku mích snů.Dostala jsem jí k narozeninám před rokem (v den Velké Pardubické )
Byla zima a tak jsme Sluky začali přiježdovat na veřejný trénink v drezuře který se konal myslím 6.května 2007 jela se tam úloha Z2.
A je to tady den před mím prvním opravdovím "závodem".
Moje hrozně dobrá kamarádka Péťa která ma svého drezurního koníka jménem Aret mě uklidňovala a říkala mi ať se pořádně vyspím.
Když to není tak lehké.Se zářivým úsměvem jsem sledovala Sluky se zapletenou hřívou do síťě. Úlohu jsem měli perfektně naježděnou nemělo se čeho bát.
Jdu spát řekla jsem večer mamě.
Ráno: Tak pojeď mami nebo tam přijedem pozďě.
Bez problému jsem Sluky naložila do vozíku vedle Areta a mohlo se jet.
na místě: Už jsi zaprezentovaná rychle jí nasedlej ať jí trochu uvolníš.Hned jak jsem na Sluky sedla všechna nervozita ze mě spadla.Drezurní úlohu jsem odjeli no řekněme dobře:-D.
Stupeň nervozity žádný dnes mě čekají mí první skokoví závody.
Když jsme dojeli do Litomyšle měla jsem jet vlastně jen jízdu zručnosti v kombinaci se skokami ale když ta dopadla dobře trenérka se rozhodla že pojedu a parkur 50cm na styl.Jeť si projet kurz zatim no dobře kurz jsem si prošla nejmíň tisíckrát.
Tak a jeto tady. Umíš kurz ?? ptáse mě moje trénerka No jasně vždyť mě znáš.A taky že jo hned za 4překažkou jsem zapoměla kde je 5 a 6 .
Ale musím říct že hned co jsem přijela na start všem ( a málem i mě ) vypadly oči z důlků.Já jsem měla "prý" úplně bezva sed a pod sebou jsem měla schromážděnou kobylu cvalajíc pomalím ale přesto dost svižným cvalem.Přeletěli jsem první skok a bez chyby druhý taky bez chyby..... no a tak dál.
Ráno jsem dojela do stáje byla jsem naprosto v klidu jela jsem na mojí druhou jízdu zručnosti v Zálesí byla skvěla atmmosféra kurz byl na zapamatování opravdu lehký.Skládalo se to nejdřív z jízdy.... a pak z mini parkuru.Když moje trénerka viděla ty výplně jen mi stačila říct : NEVĚŘ JÍ
A je to tady dekorování.A na skvělém pátem místě se umístila ted pozor "zkušena jezdkyně ktera ma jistě navíc" Adélka s koněm Sluky.
Ja jsem štěstím jen brečela objímala jsem Sluky a slíbyla jí že jí nikdy neopustim a že jí mooooc miluju.
A teď otřít slzy a jít si znova projít kurz, protože mě čeká parkur 50cm.
Hop,hop,hop a v neuvěřitelně rychlím času jsem překonali všechny nástrahy parkuru.A Adélka se Sluky postupují do rozeskakováné.
O.K. řekla jsem si to je v poho nakonec to zvyšovali myslela jsem že mi (promiň te za ten výraz) vypadne huba s pantu.Co to dělaj vždytˇ má být ještě rozeskakovaní.Než jsem stačila nabrat dech tak už mě trenérka vedla na kolbiště "hlavně jeť bezbečně hrozně se to smeka".
Hop,hop asi ve 27sekundach překonavame poslední skok.Je tu dekorovaní. A na krásném třetím místě je ..Adélka se Sluky když mi dávala do ruky poharek a mašli málem jsem spadla s koně.Sluky měla pyšně ouška dopředu a čekala co bude.
No a to je konec přešťastného dne.
O 2MĚSÍCE POZDĚJI (za tu dobu jsem jela ještě jeden závod ale ten tu nebudu rozepisovat:-) přeskočíme tedy k Zálesí)
Hrozně ráda jsem se vracela na to báječné místo a Sluky taky.Je pravda ,že jsem byla trochu nervozní protože se mnou tentokrát nejela moje trenérka.
V jízdě zručnosti bylo asi 18jezdců.Sluky ladně překonala jak jízdu tak mini parkur.A už zas je tu dekorování.Umístění říkali od poslední ho místa už dávno všechny řekli.Přišlo mi že jsem asi své jméno přeslechla to není možný říkali už paté místo ale mě pořad ne! A na čtvrtém místě Adéla s koněm Sluky.Rychle jsem se chytla Sluky nemohla jsem tomu věřit.
Ale na roptylování není čas musím si jít projít parkur.
Na kolbišti jsme byli jak jedna stačilo se jen podívat na skok a Sluky rýchlím cvalem ho překonala.Dostali jsme se do rozeskakovaní všechno jsem překonali asi během 19sekund.A na dekorování se dostaví Adélka se Sluky pro druhé místo.Už ani nevím jak vám mám napsat jak jsem byla šťastná dojeli jsme před rozhodčí kteří nám popřali a dali pohár s mašlemi. Do konce jsme vyhráli i pytel ovsa.:-D.Dodnes se smějeme že, Sluky nechtěla být první protože by neměla oves.:-) No konec mích emocí dem na poslední zavod jeli jsem 60cm bez omezení ( ve věku jezdce) nahrnuli se tam něaký bábi s mladými koňmi. Sluky se řítila do rozeskakování (70cm).celkově asi 7místo (nedekorováno)
Za tu dobu jsme Se Sluky ještě pár závody odjeli ale to vám řeknu až někdy jindy.
Příběh kobylky která šticovala které nikdo nevěřil , že by zrovna se mno mohla něco dokazat, vás doufám potěšil.:-)Sluky moc miluju a nikdy jí neopustim jak jsem jí slíbyla.
NEŘÍKÁM VĚŘ SVÉMU KONI ALE STAČÍ KDYŽ HODÍŠ SVÉ SRDCE ZA PŘEKÁŽKU A KDYŽ TĚ TVŮJ KUŇ MILUJE TAK NENÍ CO ŘEŠIT A BUDE TĚ NASLEDO VAT.
Sluky
(anonyme, 10. 7. 2008 12:44)